Měnové kursy a měnový trh

Vnitřní obchod známe všichni. Chceme-li si zakoupit tuzemské zboží, budeme samozřejmě platit naší měnou. Ekonomické transakce uvnitř země jsou poměrně jednoduché.
Jestliže si chceme koupit zboží z jiné země, musíme je uhradit jejich měnou, anebo měnou, kterou požadují.

Měnový kurs
Zde vidíme, že mezinárodní obchod s sebou přináší nový prvek: měnový kurs, jenž představuje hodnotu cizí měny vyjádřenou v našich peněžních jednotkách.
Například chtějí-li britští dovozci amerického obilí získat u amerického vývozce dodávku za 20000 liber, musí se libry nejprve převést na dolary. Je-li v té chvíli měnový kurs 1,80 dolaru za libru, vidíme, že je třeba zaplatit za dodávku 36000 dolarů.
Firmy a turisté už nemusí znát téměř nic dalšího, aby mohli uskutečnit své dovozní a vývozní operace. Avšak opravdovou ekonomii měnových kursů můžeme pochopit teprve, až zjistíme, proč je měnový kursv danou chvíli na dané úrovni. Jaké ekonomické principy určují výši měnových kursů? Jaké síly ovlivňují jejich změny?
Měnový trh
Pro pochopení jak se určuje měnový kurs, je třeba analyzovat mechanismus měnového trhu. Na měnovém trhu se obchoduje s měnami různých zemí a právě na něm se měnový kurs určuje; směrodatná je zde nabídka a poptávka  po určitých měnách.
Pro ilustraci si uveďme zjednodušený příklad nabídky a poptávky po britských librách, uvažujeme-li pouze bilaterální obchod mezi Británií a USA:
Poptávku po britských librách vytváří lidé, kteří je potřebují k nákupu britských statků, služeb, anebo aktiv. Libry nabízejí lidé, kteří dodávají americké statky, služby nebo investice do Británie. Britové nabízejí svou měnu, když dovážejí americké statky, služby a aktiva.

Cena cizí měny – měnový kurs – se ustálí na úrovni, kde jsou poptávka a nabídka v rovnováze.
Na úrovni maloobchodu se se zahraničními měnami obchoduje v mnoha specializovaných bankách a firmách. Na organizovaných trzích v New Yorku, Tokiu, Curychu a Londýně se denně obchoduje s měnami v hodnotě stovek miliard dolarů.